Dovolená, ubytování v Čechách, cestování zámek Hluboká

Původně královský hrad z 2. pol. 13. stol. byl koncem 16. stol. přestavěn na renesanční zámek. Dnešní novogotická podoba po přestavbě v tzv. tudorské gotice podle vzoru anglického královského zámku ve Windsoru pochází z období vrcholného romantizmu (Fr. Beer, D. Deworetzky – 1841- 1871). Reprezentační místnosti s bohatými řezbářskými a štukatérskými pracemi. Z bohatého zařízení vyniká zejména soubor bruselských gobelínů Baudouina van Beverena podle kartonů Jacoba Jordaense se scénami z lidových přísloví, dokončení r. 1644, velká sbírka obrazů, zbraní a porcelánu. Zámecká kaple upravovaná při poslední přestavbě, s hodnotným zařízením (Netolická archa z 15. stol.). Bývalá jízdárna z r. 1847 byla v 50. letech 20. stol. upravena pro Alšovu jihočeskou galerii – gotické umění jižních Čech 20. stol. (1300-1530), flámské a holandské malířství v 17. stol., grafika 17. a

18. stol., umění 19. a 20. stol.

Současně s poslední přestavbou zámku byly uskutečněny rozsáhlé parkové a přírodně krajinářské úpravy (zakončené r. 1864), patřící mezi nejvýznamnější v Čechách. Rozsáhlé obory – Stará, založená již v 16. stol. (1542 ha, daněk, muflon, černá zvěř) na levém břehu řeky a Poněšická (1581 ha). Novogotický farní kostel (Fr. Beer, 1845-47). Zámek na Hluboké byl ovšem jen jedním z mnoha, které schwarzenberské primogenituře patřily. Jako rezidence sloužily mimo jiné i zámky v Českém Krumlově, v Třeboni či v Libějovicích. Rozhodnutí učinit velkou přestavbou nové hlavní sídlo rodu z hlubockého zámku padlo patrně díky jeho poloze. V době mládí Jana Adolfa II. měl hlubocký zámek podobu, kterou mu dala barokní přestavba provedená za Adama Františka Schwarzenberka podle návrhů Pavla Ignáce Bayera a Antonína Eduarda Martinelliho. Předchůdcem barokního hlubockého zámku byl ovšem gotický hrad založený už ve 13. století a v následných dobách mnohokrát přestavěný. Zatímco zámek v Třeboni ležel ve městě a zámek v Českém Krumlově se nad městem vypínal, hlubocký zámek ležel v podstatě v izolované poloze na vysokém návrší zdvihajícím se nad zákrutem Vltavy na samém okraji českobudějovické pánve. Jeho poloha tak byla neobyčejně dominantní. Z oken horních pater zámku a z jeho věží se otevíraly poutavé výhledy do krajiny. A naopak díky této krajinné situaci byl hlubocký zámek zdaleka viditelný. Už sama jeho poloha vyjadřovala takřka „královské“ postavení schwarzenberského rodu v jižních Čechách. Tím nemohl Hluboké konkurovat žádný ze schwarzenberských zámků.

Členové knížecího rodu Schwarzenberků trávili velkou část roku v Čechách. V 18. století byl jejich oblíbenou rezidencí zámek v Českém Krumlově. Kromě toho pobývala knížecí rodina často i na Hluboké, a to zejména v létě a na podzim, vedle toho ale i v Protivíně a v Postoloprtech. Velké oblibě se těšila i Třeboň, kde Schwarzenberkové od druhé poloviny 19. století sídlili hlavně v zimním období. Hluboká prožívala nejslavnější chvíle na podzim, kdy se tu konávaly proslulé hony. Tehdy k zámku přijížděli velké vozy naložené zavazadly a ve čtyřspřeží sám kníže a kněžna, na něž před zámkem čekalo shromážděné úřednictvo. Přítomnost knížecí rodiny na Hluboké dávala najevo výzdoba vlajkami ve schwarzenberských modro-bílých barvách. Pobyt panujícího knížete a jeho manželky ohlašoval prapor na velké věži, přítomnost dědičného prince a princezny prapor na věži vpravo od vstupní brány zámku. Zejména v době honů přijížděla na Hlubokou řada vzácných hostů. Zavítal sem arcivévoda a budoucí císař František Josef. Hlubokou navštívil i princ waleský, pozdější britský král Eduard VII. V roce 1871 sem přijel rakousko-uherský korunní princ Rudolf. Na jeho počest byl na Podskalské louce pod zámkem uspořádán vídeňským pyrotechnikem Struverem velkolepý ohňostroj, který však přerušila velká bouře. V roce 1893 na Hlubokou zavítal i Rudolfův nástupce v následnictví – arcivévoda František Ferdinand d´Este. Lovci a poboční myslivci vyjížděli na lov ze zámku v povozech a na koních, vrchnost zpravidla čtyřspřežím. Přitom zaznívaly z velké věže zámku fanfáry hrané na lesní rohy kapelou krumlovské knížecí gardy. Večer se na velkém nádvoří zámku odehrával slavnostní výřad zvěře vyložené na chvoji. Vrchní lesmistr hlásil knížeti druh a počet ulovené zvěře, kníže ji se svými hosty prohlížel, a to zejména silné kusy. Za výřadu opět z velké věže vyhrávala knížecí granátnická kapela. To vše se odehrávalo za svitu pochodní držených lesnickým personálem.