|
 Rokokový
zámek s výraznou fasádou
pochází z let 1745-1765, kdy přestavbu uskutečnil
Jindřich Pavel Mansfeld. Jeho dcera Marie Isabella byla
provdána za Frant. Gundakara Colloreda. Tímto
vznikl šlechtický rod Colloredo-Mannsfeld,
který zde pobýval do 2 sv. války.V
roce 1942 byl zámek vyvlastněn nacisty a v roce 1945 připadl
státu a byl užíván téměř 50
let jako Domov spisovatelů ...  Francouzský
udržovaný park - vzácná
ukázka rokokové zahradní architektury,
která svými květinovými ornamenty a
stříhanými ploty navozuje atmosféru
vídeňského Schönbrunu. Perla mezi
zahradami v ČR
... v roce 1998 je
navrácen spolu s
franc. a angl. parkem do soukromého
vlastnictví.Současným
 Budování a
údržba rozsáhlého komplexu si
vyžadovala obrovské náklady. Kromě peněz
získaných prodejem panství Horažďovice
pramenily hlavní zisky knížecí rodiny
z roboty poddaného lidu.  Dobříšský
lid nebyl nikdy před
tím tak zatížen robotou a tresty za
neuposlechnutí jako v této době.
Nejeden chudák zemřel pod ranami karabáče. Tyto
poměry vyústili téměř k
otevřenému povstání. Lid
však zachránilo udání
sousedního šlechtice, na
jehož základě přijela na Dobříš
císařská
vyšetřující komise a
dobříšský
pán byl donucen zaplatit pokutu 2 000 dukátů a
vyrovnat se s poddanými.
Císařovna Marie Terezie jej dokonce na čas zbavila
správy svého
panství. Vrchní správce svoboda byl
jakožto hlavní viník odsouzen na
čtyři roky těžkého žaláře. Z této doby
pochází úsloví
Dobříš – odříš. V
roce 1780 vymřeli Mansfeldové po meči a
Dobříš tak vyženil přísl.
opočenského rodu Colloredo s podmínkou, že k
svému jménu připojí ještě
Mansfeld. |
||||
|
Po druhé
světové válce se stal zámek
sídlem Svazu československých spisovatelů a
sloužil umělcům všech tvůrčích svazů jako
pracoviště i místo pro odpočinek. Kromě mnoha
českých i slovenských umělců se zde
vystřídalo i několik vzácných
zahraničních hostů. Byli to např. Ilja Erenburg, Alexander
Fadějev, Rafael Alberti, Martin Andersen Nexö, Jorge Amado,
Pablo Neruda, Arnold Zweig, Paul Eluard, Louis Aragon a
další. Z českých umělců
stojí za připomínku zejména Jan Drda,
který si Dobříš velice zamiloval a
pobýval zde dlouhá léta až do
své smrti a je zde i pohřben.
 Hrad
Vargač - původně gotická stavba ze 14.
století vybudovaná za vlády Jana
Lucemburského se sídlem úřadu
královského lovčího, renesančně
upravená, opuštěná počátkem
17. století, na konci 18. století
přeměněná v sýpku.Proslul řadou dochovaných pověstí. V jedné z nich se praví, že Vargač byl postaven na základech bývalého templářského sídla. Někteří z rytířů se v hradě zjevují, v příznivých dnech lze potkat i jezdce v bílém plášti s křížem na zádech. Projíždí krajem zcela tiše a kontroluje, zda je schovaný poklad řádu na svém místě. Úderem jedné hodiny mizí. ... a starý hrad, ponechaný svému osudu, zůstal od počátku 17. stol.pustý. Teprve nová vrchnost, jíž se r. 1630 stali Mansfeldové, jej r. 1676 opravila, ale již r. 1720 budovu zničil požár. Zbylé zdi byly pak ještě v prvé polovině 18. stol.přestavěny na sýpku, která svému účelu slouží dosud. Jde o dvě budovy čp. 7 ve východní části města Dobříše (sýpku zvaná Vargač a tzv. Purkrabský dům, obojí na srázu nad Huťským rybníkem).Hrad byl od jihu dokonale chráněn příkrým skalnatým svahem, spadajícím do rozlehlého rybníka, po mírnějším svahu od severu vedla přístupová cesta přes příkop s valem a branou, jejichž pozůstatky jsou dosud patrné. Budova obdélného půdorysu je dnes dvoupatrová, s raně barokním štítem na severozápadní straně, se čtvercovými okny a hladkou fasádou. Z někdejšího hradu jsou dochovány zbytky původních sklepů, tesaných do skály a přezdívaných. Interiér je zcela účelově modernizován (železobetonová konstrukce). Opodál k východu je menší, jednopatrová budova bývalého purkrabství, která také ztratila svou původní podobu mnohými přestavbami, pod její západní části je však dosud původní sklep, vylámaný do skály a sklenutý cihlami i kamenem. |
||||
|
||||
|
