Velké Bílovice jsou typickou
tradiční vinařskou obcí jižní Moravy.
První záznamy o Bílovicích
pocházejí již ze 13. století.
Pozdější zápisy jsou vždy
spojovány se zemědělskou výrobou a
vinařstvím zejména. O dlouhé tradici
vinařství svědčí i sepsání
místních horenských práv
(práv viniční hory - vinice) roku 1550.
Bílovice byly po staletí
nejbohatší obcí
břeclavského panství a střediskem jeho
vinařství.
Na přelomu 16. a
17.století, ještě před třicetiletou
válkou, měly Velké Bílovice
více než 600 ha vinic. Byla to doba
největšího rozmachu vinařství na
Moravě. O jeho rozvoj se podstatnou měrou zasloužili také
Habáni – reformní novokřtěnci.
Novokřtěnství byl reformační proud
mající své počátky ve 20.
letech 16. století ve Švýcarsku,
který se odlišoval od katolické
církve tím, že nekřtil své potomky
krátce po narození, ale až po dosažení
dospělosti. Na jižní Moravu se novokřtěnci dostali
díky pozvání Linharta z
Lichtenštejna, nejprve na mikulovské
panství a později dále. Jižní Morava
se pro ně stala koncem 16. století "zaslíbenou
zemí". 
Sami
se nazývali "Huterovi bratři" podle svého
představeného Jakoba Huttera,
ale na Moravě jsou nejčastěji nazýváni
"Habány" (zkomolením německého
Haus haben - mít dům). Prosluli jako zruční
řemeslníci a zemědělci a
proto o ně měla vrchnost velký zájem.
Habáni byli vynikající
vinařští
odborníci. O tom svědčí i to, že vrchnost si je
najímala na zakládání
nových vinic a nechali je vinici pěstovat až do
uvedení do plodnosti.
Mnohé vinice také vlastnili.
Každý člen komunity měl své
zaměstnání a ve vinařství to byli
kopáči vína, sklepníci, ale
také vinopalníci. Byli
výborní stavitelé. Roku 1545
staví v Bílovicích pro svou komunitu
dvůr pro 300 - 450 členů. Do dnešní doby se
zachovalo na Moravě mnoho staveb zejména vinných
sklepů. V největším z
habánských sklepů dnes
sídlí a vyrábí
víno společnost stejného jména
– Habánské sklepy. Dodnes sklep
návštěvníky
uchvátí atmosférou starých
časů. |
Dovolená
a
cestování »
víno a vinné sklepy
autohits