Vznik
Kutné Hory je tradičně spojován s rozvojem
peněžního hospodářství ve 13.
století,
nicméně prvopočátky dolování
jsou podstatně dávnějšího data.
Povrchové
výchozy stříbrných rudních
žil byly zřejmě
odhaleny již v závěru
10. století Slavníkovci, kteří na
svém
hradišti Malíně - dnes součást
Kutné Hory -
razili v letech 985-995 z tohoto stříbra
mince-denáry, které poznáme podle
opisu "MALIN CIVITAS".
Povědomí
o existenci
stříbrného bohatství v regionu
bývá
někdy spojováno se založením
cisterciáckého
kláštera v Sedlci
roku 1142. Možnost, že mniši znali tajemství
svého
okolí a využívali je, však do
určité
míry vyvrací skutečnost,
že klášter v prvním století
svého
bytí zápasil o holou existenci a teprve po
objevení důlních nalezišť se jeho
hospodářská situace nápadně
zlepšila.
Unikátní
dílo vrcholné a pozdně gotické
architektury, jehož stavba byla zahájena před koncem 14.
stol. V interiéru se zachovala jedinečná
galerie pozdně gotických a renesančních maleb
z 15.
Chrám
založený v roce 1388 byl
z velké
části zbudován pod patronací
horníků.
Jeho velkolepá stavba, která měla podle
některých
historických pramenů dosahovat dvojnásobku
dnešní délky, probíhala
v několika
etapách a do značné míry
souvisela
s prosperitou kutnohorských dolů. Vlivem
nejrůznějších událostí byly
práce
několikrát přerušeny a od jejich
zahájení do definitivního
ukončení
v roce 1905 uběhlo více jak 500 let.
Jezuitská
kolej
Kolej jezuitského řádu, která byla
postavena podle návrhu italského architekta
Domenica Orsiho. Půdorys stavby (písmeno F) je důsledkem
nedokončení stavby (započaté r. 1667) podle
původního projektu G.D.Orsiho, jehož půdorys měl podobu
písmene E.
Uměle
navršená terasa před ní je vyzdobena
po vzoru pražského Karlova mostu plastikami světců. V roce
1626 přicházejí do Kutné Hory
jezuité, aby rekatolizovali v té době
utrakvistické město a jeho okolí. Řád
měl na starosti především výchovu
dětí a mládeže. Proto byla u
chrámu sv. Barbory v letech 1667-1700 vybudována
kolej podle návrhu italského architekta Domenica
Orsiho. Půdorys stavby tvoří písmeno F na počest
císaře Ferdinanda II. Kolej byla původně spojena krytou
galerií s chrámem sv. Barbory. Uměle
navršená terasa před ní byla
počátkem 18. století vyzdobena po vzoru
pražského Karlova mostu plastikami světců od
jezuitského sochaře Frant. Bauguta.
Arciděkanský
chrám sv. Jakuba
Reprezentativní
městský chrám, ve kterém je
zachován zajímavý pozdně
gotický, renesanční i barokní
inventář.Počátkem
14. století vyrůstají v sousedních
městech Jihlavě, Kolíně a Havlíčkově Brodě
reprezentativní městské chrámy.
Potřeba vlastního kostela se stala velmi
naléhavou, neboť v Kutné Hoře dosud
stojí nevyhovující dřevěné
kaple umístěné v bezprostřední
blízkostí dolů. Proto se přistupuje k
výstavbě vlastního kamenného
chrámu, který by lépe
odpovídal významu města. Podnik velkým
dílem financují význačné
patricijské rody spolu s horními
úředníky. Stavba
zajišťovaná pražskou stavební
hutí probíhala v letech 1330 - 1420 a jako na
mnoha jiných místech tak
především zde, se projevuje vliv
cisterciáckého
kláštera v Sedlci. Původní projekt
počítal se zbudováním
dvouvěžového kostela, avšak druhá věž
nebyla nikdy dokončena. Poddolované podloží
svahu, na jehož okraji stavba stojí,
nezajišťovalo její potřebnou stabilitu.
Vystavěná věž měří 86 m a podle ní je
kostel někdy nazýván Vysoký. Od
třicátých let 15. století do r. 1620
jej spravovala utrakvistická církev - a město se na
nějaký čas stává i sídlem
utrakvistického biskupství.
| V chrámu
je zachován zajímavý pozdně
gotický, renesanční i barokní
inventář |
|
Pozoruhodnými
výtvarnými díly jsou obrazy: |
renesanční
tabule z r. 1515 nazvaná Poslední večeře od H.
Elfedara, reliéf Kristus a bratři Zebedeovi s vedutou
Kutné Hory z r. 1678 od K. Eichlera, Stětí sv.
Jakuba od F. X. Palka z r. 1752 (oltář) a obraz Sv. Trojice
signovaný Petrem Brandlem r. 1734 (oltář).
|