Dovolená, ubytování v Čechách, cestování Valtice

ze Seefeldů.
Listinou, vydanou v Řezně, stvrdil císař Jindřich VI. v roce 1192 směnu, kterou uzavřel pasovský biskup Wolfker s Wichardem ze Seefeldu - "maior dapifer" - větším truksasem rakouského vévody. Touto směnou předal Wolfker Wichardovi hrad "Veldesperch" s 12 královskými lány, které tvořily asi větší část pozdějšího města Valtice. Seefeldové vybudovali mohutný pomezní hrad, v jehož podhradí vzniklo město. Lze předpokládat, že Valtice se staly městem mezi léty 1192 – 1227.
Po vymření rodu Seefeldů po meči v roce 1270 získali Valtice Kuenringové a Rauhensteinové. V roce 1347 prodali svůj díl Kuenringové Potendorfům, takže od tohoto roku se Valtice dělily mezi Potendorfy a Rauhensteiny. V roce 1387 odkázala třetí manželka Jana I. z Lichtensteina Alžběta, rozená Puchheimova, svému manželovi šestinu podílu na Valticích a Lichtensteinové se tak stali držiteli části města ...

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Svým objemem 41 200 m³ obestavěného prostoru patří tento kostel k největším kostelům po kostelu sv. Jakuba v Brně v brněnské diecési. Kostel byl s četnými přestávkami stavěn téměř 40 let. Stavba byla započata v roce 1631 italským architektem Giovanim Giacomo Tencallou z Bizone. Dozor nad zednickými pracemi byl svěřen knížecímu políru Carltonu. Podle různých dokladů byl projektantem asi sám kníže Karel Eusebius z Lichtenštejna. Toto tvrzeni vyplývá i po dostavbě kostela – stavební sloh budovy označený odbornými znalci za zcela originální, jedinečný,

ale považovaný spíše za výplod knížecího rozmaru, než upřímné zbožnosti.
... až do roku 1684 byl valtickou vrchností Karel Eusbius z Lichtenštejna, vzdělaný v cizině, zvláště v Paříži. Valtice se v jeho době staly opravdovým rezidenčním městem Lichtensteinů. Karel Eusebius se tu rád zdržoval. Proto zde dal budovat značnou část dnešního zámeckého objektu a v letech 1631 – 1671 nový farní kostel.
Z příkazu Karla Eusebia z Lichtensteinu byl také od roku 1660 zakládán východně od Valtic Boří les přesadbou jedlí a smrku z jiných moravských panství rodu.
Ve vlastnictví Valtic následoval otce syn Jan Adam Ondřej. Když jím roku 1712 Karlova rodová větev vymřela, přešlo panství na větev, založenou Gundakarem, a to na Gundakarova vnuka Antonína Floriána. Jeho syn a následník Josef Jan Adam valtický zámek dále ještě rozšiřoval.