Dovolená, ubytování, zájezdy s cestovní kanceláří On-Line, ČESKO, Kutná Hora

Počátky chrámu se ukrývají v papežských listinách, bulách, jejichž řada začíná povolením stavby v roce 1381 a končí r. 1403 uznáním jeho postavení v duchovní správě jako kostela farního. Stavební práce začaly roku 1388 na ostrohu za městskými hradbami s impozantním výhledem na údolí říčky Vrchlice a výchozy nejbohatšího důlního pásma oselského na místě, kde již dlouho stála kaple, zasvěcená patronce horníků svaté Barboře. Prvním stavitelem byl někdo z rodiny Parléřů, ze které pocházel i architekt chrámu sv. Víta, Petr, jehož syn Jan se roku 1389 v Kutné Hoře dokonce oženil. Jako stavební materiál již v této době sloužil kutnohorský pískovec z nedalekých lomů. Husitské války stavbu na dlouhou dobu přerušily a teprve v osmdesátých letech 15. století zbohatnuvší patriciát našel motivaci k pokračování v díle, jež bylo prozatím svěřeno místnímu kameníkovi Hanušovi, který se nechal vést parléřovskými projekty ...

... nová kapitola historie chrámu začíná příchodem jezuitů roku 1626. Ti převzali proslulou katedrálu ve stavu značně zchátralém s četnými známkami nedodělků a válečných útrap. Z barokních stavebních zásahů je třeba zmínit chór a kapli sv. Františka Xaverského. Obraz J. J. Heintsche připomíná prvního misionáře jezuitského řádu při aktu křtu pohanského knížete v Indii. Oltář Františka Xaverského pak dopInil ještě oltář Ignáce z Loyoly v čele severní lodi s monumentální nástěnnou malbou Obrácení sv. Ignáce na hradě Loyola od Jana Karla Kováře z r.1746. Vnější vzhled chrámu změnila i sedlová střecha, která nahradila původní stanovou, a pavlač, spojující chrám s novou jezuitskou kolejí. Po zrušení jezuitského řádu připadla katedrála sv. Barbory Státnímu náboženskému fondu a postupně velmi zchátrala. Chrám pro dnešní dny zachránila restaurátorská akce, na níž se podíleli nejvýznamnější purističtí stavitelé Lábler a Mocker, kteří především obnovili stanovou střechu, rozšířili chrám o jedno klenební pole, jalovou zeď nahradili novogotickým průčelím a zasáhli i do interiéru. Zchátralé barokní varhany nahradil nový nástroj z místní varhanářské dílny J. Tučka. Dominantní místo v interiéru zaujal hlavní oltář vytvořený v letech 1901-1905 podle gotické archy, jejíž popis se zachoval v Pamětech Jana Kořínka. Novogotickou opravu umocňují také okna z dílny F. Urbana, s náměty z české a kutnohorské historie dodnes připomínající mecenáše. Jedno z oken je dodnes upomínkou návštěvy Františka Josefa I. v Kutné Hoře v roce 1906 a jeho daru chrámu.