 Krajina
na soutoku Labe s Orlicí, jíž dominuje město
Hradec
Králové, byla obydlena již v době
předhistorické
... roku 995 došlo ke sjednocení
českých kmenů pod
vládou Přemyslovců, stal se Hradec sídlem
knížete
a správním střediskem
rozsáhlého
území severovýchodních Čech
po obou
stranách Labe ... Osudový význam pro
vývoj
městského osídlení mělo 13.
století, kdy se
za Přemysla Otakara I. roku 1225 stal hrad s tržním
předhradím svobodným
královským městem.
Ještě ve 13. století byl postaven nový
gotický královský hrad, kde často
přebývali
Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II. i
Václav
II. Hradec ustanovil Václav II. za část věna
českým královnám, které
na
 hradě žily jako vdovy.
Založení
města bylo zprvu hospodářským a
právním
aktem, urbanistický dosah městského
založení se
dostavil později, teprve na přelomu 13. a 14. století. Na
rozvoji města se podíleli němečtí
kolonisté a
početná vrstva kupců a řemeslníků,
kteří
osídlili ostroh v celém rozsahu. Tehdy se
vytvořila i
půdorysná osnova původní městské
fortifikace,
vedené při úpatí
návrší kolem
celého jeho obvodu.
 Ve
14. století vzrostla prestiž města, jehož hlavou byl
královský rychtář, městská
rada a
obecní starší. Spravovali městskou
pečeť s
českým lvem, kterou známe již od roku 1362.
Hospodářskou základnu města posílily
výhody a dary,
které městu
potvrdili čeští
panovníci Jan
Lucemburský, Karel IV. i
 Václav
IV. Došlo ke kodifikaci
městského zřízení;
monopolní
postavení městských řemesel a tím i
výsadní postavení
hradeckých cechů bylo
zaručeno právem mílovým,
příjmy
měšťanů zaručovalo zase právo
várečné. V
té době byl Hradec Králové
svým významem, rozlohou a počtem obyvatel
nejvýznačnějším českým
městem
po Praze ... Demokratizace, projevující
se
zvýšeným
uplatňováním
městského
 stavu
byla živnou půdou pro
odboj českých královských měst proti
císaři
Ferdinandovi I., který
usiloval o mocenskou politiku svého rodu.
Odpovědí byla
roku 1547
konfiskace majetku města a ztráta politických
práv
dosazením
královského rychtáře,
ochuzení půjčkami,
daněmi a pokutami. Část
majetku byla sice roku 1562 městu vrácena, ale
vůdčí
postavení v kraji
město ztratilo ... v roce 1664 bylo v Hradci
Králové zřízeno biskupství.
Farní
kostel sv. Ducha se stal katedrálním
chrámem, při
kterém byla zřízena
šestičlenná
kanovnická kapitula. Město nabylo barokní
tvářnosti stavební aktivitou biskupa a jezuitů.
Hlavní pákou jejich stavební činnosti,
k
níž si dovedli vybrat vynikající
umělce, byla
nesmírná ctižádost. A tak na
náměstí
vyrostla monumentální stavba chrámu
Nanebevzetí Panny Marie s kolejí,
biskupský
palác, vznosná kaple sv. Klimenta,
nový
morový sloup a v místech
bývalého hradu
kostel sv. Jana Nepomuckého ... roku 1866 se za
hradbami
pevnosti rozhodla válka mezi Rakouskem a Pruskem. Tehdy se
ukázala další existence pevnosti
bezúčelnou. Hradby se staly brzdou
dalšího
rozvoje. O zrušení pevnosti,
zbourání
hradeb a odprodej vojenských
pevnostních objektů a pozemků
 městu se zasloužil starostův
náměstek Ladislav Jan Pospíšil ...
Starostou
města byl r.1895 zvolen JUDr.František Ulrich,
který po
30 let svého funkčního období
organizoval
budování moderní metropole. V
počátečním velmi náročném
období
rozvoje se bourala pevnost, upravovaly uvolněné pozemky,
stavěly
nové budovy, komunikace, vznikají
první
regulační plány. Již na přelomu
století jsou
do Hradce Králové
zváni architekti z
Vídně a Prahy
vyznávající
 zásady
moderní architektury.
Milovníky
prvorepublikové architektury nadchne množství
budov
navržených architektem Josefem Gočárem, ze
starších památek zaujme
především
chrám sv. Ducha ze 14. století či o dvě
století
mladší Bílá věž. Pozornost
si
zaslouží budova muzea, které každý rok
pořádá zajímavé
výstavy.
Netradiční podívanou nabízí
Obří
akvárium. K dalším
zajímavostem
patří
«
« Hvězdárna s planetáriem
, Jiráskovy
sady na soutoku Labe a Orlice či možnost paroplavby po Labi.
|
 ubytování
Hradec Králové hotel
Alesssandria » »
|
|
Levné letenky
|
