V srdci města je náměstí lichoběžníkového půdorysu (náměstí T. G. Masaryka), od kterého vedly k branám městského opevnění přímočaré ulice. Všechny domy na náměstí prošly dlouhým vývojem (požáry, následně novostavby a přestavby), a v dnešní době můžeme prostřednictvím budov na náměstí sledovat, jak se jednotlivé etapy rozvoje města vepsaly do obrazu města. Domy mají zčásti barokní, převážně však klasicistní, historizující a secesní (případně mladší) fasády. Centrum města si uchovalo památkový charakter.
Původní dřevěná radnice na náměstí byla zničena při požáru roku 1572. Nynější renesanční radnice na náměstí byla postavena po roce 1572 architekty U. Aostallim de Sala a Francem zv. Vlach. V roce 1790 vyhořela  a roku 1833 byla přestavěna se štítem orientovaným do náměstí místo do ulice Palackého.  Na  fasádě  radnice je  sgrafitové  kvádrování a z p ozdější  doby  pochází vlys s latinským názvem:
Tento dům nenávidí špatnost, miluje mír, trestá zločiny, zachovává práva, ctí šlechetné. Dnes jsou zde reprezentační prostory města a výstavní síň. Je zde také umístěn originál sochy Boha Otce (barokní, z  doby  kolem roku 1726) a  kopie  sochy  Krista  Salvátora (kopie 1912, F. a J. Müller) z  otevřené