Dovolená, ubytování zájezdy do Děčína, Pravčické brány

Česko-saského Švýcarska, Krušných hor i Českého středohoří. Děčín získal statut královského města ve 13. století, kdy nechal král Přemysl Otakar II.u soutoku řek Labe a Ploučnice vybudovat hrad, který plnil významnou obranou i správní funkci. Ve 14. století získali město Vartenbergové darem od Václava II.. Založili nové město severně od hradu a postupně se tam přestěhovala většina obyvatel. Hospodářsky nejvýznamnější událostí bylo převzetí města rodem Salhausenů. Ti přestavěli hrad na zámek, ve městě vzkvétala řemesla a rozvinul se obchod po Labi. Ani Děčín se nevyhnul pohromám. Během třicetileté války a v následujících desetiletích bylo město obsazeno několika válčícími armádami a navíc město třikrát téměř

shořelo. Silná řemeslná tradice vydržela až do současnosti.

Největším lákadlem je jistě národní park České Švýcarska s množstvím nádherných míst, mezi které patří i proslulá Pravčická brána, Belvedér, Hřensko a další. Na tuto oblast navazuje Saské Švýcarsko na německé straně hranic. Z přírodních krás zaujme také stolová hora Sněžník s rozhlednou či skalní město Tisá. V okolí Děčína naleznete velké množství vyhlídek a rozhleden. Dominantou města je zámek. K Děčínu patří i poměrně velký počet kostelů a nejen dětskou dušičku potěší zoologická zahrada.

Barokní trojlodní kostel se čtyřbokou věží. V nikách v průčelí stojí sochy sv. Václava a sv. Blažeje. K jižní zdi je přizděn náhrobek děkana G. F. J. Wilczeka se znakem a nápisem (1771). Do severní stěny kostela byla před rokem 1939 zabudována kaple sv. Anny (1730), přenensená z Anenské ulice. Poslední rekonstrukce chrámu byla ukončena v letech 1985 - 1990.Původní farní kostel sv. Václava ve vartenberském městě (poprvé bezpečně doložen 1368) se podle zjištění archeologického výzkumu se nacházel na jiném, nezjištěném místě. Roku 1492 byl vysvěcen nově postavený kostel, jehož zasvěcení se tehdy rozšířilo o patrocinium sv. Blažeje. Nacházel se vně obvodu městských hradeb. Byla to velká gotická stavba, která svými rozměry a vybavením odpovídala potřebám lidnatého města. V letech 1559 - 1628 zde působili luterští pastoři. V chrámu se nalézali náhrobky Vartenberků a rytířů z Bünau.