Blansko vzniklo jako osada
(Staré Blansko) na pravém břehu Svitavy.
První písemná zmínka o něm
pochází z r. 1141, kdy se jméno
Blansko vyskytuje v jedné z listin olomouckého
biskupa Jindřicha Zdíka jako součást statků
olomouckého biskupství.
Od konce 14. století
se objevují zprávy o tzv. manském
dvoře na levém břehu Svitavy. Kolem tohoto dvora,
stojícího zhruba v místech
dnešního zámku, postupně vyrůstala
osada Nové Blansko. Obě části se
správně a ekonomicky vyvíjely samostatně až do r.
1526. V r.
1580 bylo Blansko povýšeno na městys. V
poslední třetině 16. století se Blansko dostalo
do držení rodu Žalkovských ze Žalkovic. R. 1580
bylo Blansko Matyášem
Žalkovským povýšeno na městečko.Matyášův
syn Jan Žalkovský nechal na přelomu 16. a 17.
století přestavět původní gotickou tvrz na
renesanční zámek. Poničen za
třicetileté války. V 17. století
obnoven a přestaven v barokním stylu.
Pozdější empírové
úpravy odstraněny v letech 1960-68.
Od konce 17. století vlastnil blanenské
panství slezský rod hrabat Gellhornů,
který zde také založil železářskou
výrobu (1698).
V této tradici pokračoval rod Salm-Reifferscheidt,
který v r. 1766 získal blanenské
panství koupí. První polovina 19.
století byla obdobím rozkvětu
blanenského železářství a
zejména rozmachu výroby umělecké
litiny. Salmům, kteří v r. 1896 prodali železárny
pražské firmě Breitfeld-Daněk, patřilo blanenské
panství do r. 1945. Velký
význam pro rozvoj Blanska měla výstavba
železniční trati Brno - Česká Třebová
- Praha, kterou v úseku Brno - Blansko stavěla v letech 1843
- 1849 italská firma Tallachini.Po
zrušení patrimoniální
správy koncem 40. let 19. století a
územní reformě se stalo Blansko centrem
soudního okresu.Významným datem v
dějinách obce pak bylo
povýšení Blanska na město v r. 1905
dekretem císaře Františka Josefa I.V r. 1949 se
stalo Blansko okresním městem a zůstalo jím i po
reformě územního členění
státu v r. 1960. ... je vstupní branou do
Moravského krasu, v němž se mj.
nachází soubor jeskyní
přístupných veřejnosti.
Největší atrakcí Moravského
krasu je propast Macocha hluboká 138 m.